Specifické poruchy učení

- jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematického usuzování nebo počítání (Matějček, 1995).

Předpona dys- znamená rozpor, neúplně rozvinutou funkci.

Dyslexie - specifická porucha čtení - neschopnost naučit se číst běžnými metodami, postihuje rychlost, správnost čtení, porozumění čtenému textu.

Dysgrafie - specifická porucha grafického projevu - zahrnuje celkovou úpravu písemného projevu, osvojování jednotlivých písmen, napodobení tvaru, spojení hlásky s písmenem a řazení písmen.

Dysortografie  - specifická porucha pravopisu - postihuje celkovou oblast gramatiky nebo jen určitých jevů.

Dyskalkulie - specifická porucha matematických dovedností - porucha se týká zvládání základních početních úkonů.

ADHD, ADD - vývojové poruchy pozornosti a chování.

Poruchy autistického spektra- vývojové neuropsychické onemocnění.  

 

Pomoc dítěti ze strany rodičů

  • Akceptovat problém - rodič se učí, co dyslexie (i jiné poruchy) znamená, akceptují, že jejich dítě je dyslektik a jsou připraveni dítěti pomoci.
  • Vysvětlení dyslexie - rodiče dítěti vysvětlí, že dyslexie nemá nic společného s hloupostí, že s sebou přináší potíže ve čtení, psaní a v jiných předmětech, které lze společně překonat.
  • Při domácích úkolech dbát na uvolněnou atmosféru - dítě nesmí být pod tlakem, nenutit ho!! Pomoc rodičů musí být dítětem akceptována.
  • Motivace, sebedůvěra - u dítěte musí převládat pocit úspěchu, proto je vhodné dodržovat následující pravidla:
  1. začít tím, co dítě dobře ovládá,
  2. pomalu zvyšovat stupeň náročnosti,
  3. uznat píli a snahu (i při špatném výsledku),
  4. dítě neustále chválit - uznat i malé pokroky.
  • Povzbuzení - i při neúspěchu dítě povzbuzovat, společně probrat chyby, promyslet další postupy.
  • Dítě nepřetěžovat - úkoly rozdělit po malých částech, učební látku přehledně znázornit (berevně vyznačit), raději 5x týdně 10 -15 min, než 1x týdně 1 hodinu.
  • Stanovení jen krátkodobých cílů - dlouhodobé cíle a plány vzbuzují u dětí strach.
  • Zaměřit se na čtení - čtení je rozhodujícím základem pro všechny školní předměty.  
  • Vícesmyslový přístup - zjistit, který smysl dítě při učení upřednostňuje, snaha o zapojení všech smyslů (zrak, sluch, hmat, pohyb, čich i chuť).
  • PC - programy - využití počítače je velmi motivující
  • Kontakt se školou - vést pravidelné hovory s učiteli, školním speciálním pedagogem: co dítě zvládá, v čem je slabší a co je třeba procvičovat, jaké metody zvolit...
  • Hry a sport- dát možnost vyniknout v jiných volnočasových aktivitách, umožnit dítěti volnou spontánní hru, dostatek pohybu, procvičit si slovní zásobu - scrabble, slovní kopaná, audiokazety aj.
  • Spoluúčast rodičů na různých činnostech
  • Učební techniky - vybrat vhodné psací náčiní: měkká tužka (zabránit drápovitému úchopu, tlačení na tužku, anatomický tvarovaný nástavec, pero Tornádo...),využití barev pro optickou podporu (pastelky, zvýrazňovače),  zhotovení tabulky nejobtížnějších slov a viditelně pověsit na zeď, využití kartiček s obtížnými slovy atd.

         

     – zamyslet se včas nad otázkou dalšího studia, volby povolání, při volbě  být realističtí.

     Pomoc dítěti při čtení

 

Čtení je důležité  

čtení je rozhodující základ pro všechny školní předměty.

Pravidelně číst

 denně 10 – 15 min.

Čtení po hláskách – obtížná slova číst hlásku po hlásce a za každou hláskou udělat krátkou pauzu.

Využití čtecího okénka

 také záložka pomůže, aby dítě četlo správný řádek a nepřeskakovalo, čtecí okénko používat pod vedením dospělé osoby.

Vzbudit zájem o čtení

 číst s dítětem obsahově zajímavé knihy psané velkým tiskacím písmem. Střídat se ve čtení - jednu větu (odstavec) dítě, druhou větu rodič. Použít "dublované čtení" - čte dítě a rodič společně.

Využít „komiksů“, hádanek a vtipů

 jsou většinou krátké a motivují děti ke čtení.

Oprava chyb

neopravovat každé chybně přečtené slovo, zaměřit se hlavně na obsah čteného.

Porozumění obsahu

 klást otázky k textu, vyprávění obsahu vlastními slovy.

Měření času

 při čtení měřit dítěti čas (tajně), dítě nesmí být pod vnějším tlakem. Měření slouží pro zjištění tempa ve čtení.

Radost ze čtení

dělat vše pro to, aby dítě mělo ze čtení radost. Čtení musí být zajímavé a zábavné  

 

Jak pomoci dítěti při psaní

Pokud dítě zpozoruje chybu již během psaní

škrtnout celé slovo a napsat znovu, neškrtat jen jednotlivá písmena.

Smysluplný opis

 nejdříve nahlas číst po slabikách, později po slovech, po větách, poté napsat zpaměti a hlasitě, později potichu po slabikách (slovech, větách) předříkávat   napsané slovo / větu / text přečíst a porovnat s originálem.

Nácvik diktátu

 využít jen známý, procvičený materiál, při čtení textu dítě jen naslouchá a všímá si pohybů mluvidel, nenechat dítě během čtení psát!

Hledání chyb

 musíme trénovat. Dítě pomalu čte napsaný text. Pokud přehlídne chybu, označíme mu nejprve jen řádek, ve kterém má chybně napsané slovo. Jestliže chybu nenajde, poukážeme přímo na chybné slovo.

      

Rozvoj sebeúcty dítěte

 Je potřeba, aby rodiče:

  • přijali přednosti dítěte,
  • stanovili dosažitelné cíle,
  • pomohli dítěti hodnotit jeho výsledky realisticky,
  • naučili dítě nebýt k sobě příliš kritické,
  • naučili dítě chválit samo sebe,
  • dítě musí cítit, že je milováno, cítit, že někam patří,
  • dítě potřebuje zažívat pocit, že se může samo rozhodnout,
  • v některých případech (např.: poruchy pozornosti) zavést  stálý denní režim s pevnými pravidly,
  • mít rozdělené povinnosti v rodině, být jednotní v požadavcích na dítě.

 

NADANÍ A MIMOŘÁDNĚ NADANÍ ŽÁCI

Nadaný žák je podle vyhlášky 27/2016 sb. žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech již výše zmíněných.

V definici nadání se uvádí kromě vysokého intelektu a výborné paměti i tvořivost, výjimečnost a také motivace k dosažení určitých výsledků. Nadaní žáci mají velkou potřebu se učit, vyhledávat nové informace, ověřovat si poznatky. U nadaných dětí se často můžeme setkat s jistou vyspělostí v určité oblasti – v jiné mohou být opoždění. Například dítě, které od  tří  let čte, si v příslušném věku nedokáže zavázat tkaničky. Mají zvláštní způsob učení, tvořivě přistupují k řešení problémů, jsou velmi brzy schopni abstrakce, věci dávají do neobvyklých souvislostí a jsou velmi dobře vybaveni v oblasti verbálního projevu. Mívají specifický smysl pro humor. Nadaní jsou charakterizováni neobvyklými zájmy oproti svým vrstevníkům. Pokud se o něco zajímají, jsou silně motivováni pro činnosti v této oblasti. Někdy se projevují naopak negativně – odmítají práci, pracují nedbale, vyrušují, často proto, že se nudí. Mohou mít tendenci stát se třídními šašky. Na jedné straně mohou být přecitlivělí nebo naopak panovační, k sobě i okolí přehnaně kritičtí.

Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi bystrým a nadaným dítětem:

Bystré dítě

Nadané dítě

Umí odpovídat

Klade další otázky.

Zajímá se

Je zvědavé.

Zajímá se

Je zvědavé.

Má dobré nápady

Má neobvyklé nápady.

Odpovídá na otázky

Zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje.

Je vůdcem skupiny

Je samostatné, často pracuje sám.

Jednoduše se učí

Většinu už zná.

Mezi vrstevníky je oblíben

Víc mu vyhovuje společnost starších dětí

Chápe významy

Dělá závěry.

Přesně kopíruje zadaná řešení

Vytváří nová řešení.

Dobře se cítí ve škole, ve školce

Dobře se cítí, když se učí (něco nového).

Přijímá informace

Využívá informace.

Je vytrvalé při sledování

Sleduje pozorně.

Je spokojené s vlastním učením a výsledky

Je velmi sebekritické.

Nadaným žákům je obvykle umožněno pracovat na vyšší úrovni nebo rychlejším tempem. Jedná se o rozšiřování, prohlubování učiva nad rámec běžných učebních plánů, za účelem další stimulace k hledání dalších originálních řešení, možných souvislostí v daném tématu. Při zadávání těchto úkolů se opíráme o zájmy dítěte.

Upozorňujeme, že tento web vyžaduje cookies, aby správně fungoval, ale neuchovávají se žádné konkrétní informace o vás osobně. Používáním těchto stránek souhlasíte s využitím cookies.